Seal deck Phyrexia

25. srpna 2011 v 9:37 | Faix |  Blog
Vyhrál jsem! Prostě jsem lepšejší než Petr. Je to tak...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 psema psema | 25. srpna 2011 v 11:09 | Reagovat

Tak jsem mluvil s Mírou, který četl moje reporty z minimasterů a Míra mi řekl, že bych mohl taky napsat něco o Magicu.
Tak tedy po těch minimasterech mi Míra prozradil, že má doma litr a půl Rulandského šedého, které je potřeba vypít. Shodli jsme se, že dobrou kulisou k tomu domácímu chlastání by mohl být Magic. Bylo ještě větší teplo než den předtím na Slovanu a proto jsme sealed deck načali dvěma Rychtářkama na Rychtě. Trochu zrychtovaný jsme došli k Mírovi domů, nalili si Rulandu a teď začíná ten Magic.
Byl jsem rozhodnut oplatit Mírovi potupu z minimasterů a vzít to vážně. Rozbalil jsme boostery. S potvorama to nevypadalo zle - docela dost lítaček, pár jich bylo s infektem, další infekťák byl dokonce neblokovatelnej a co bylo pozitivní - dost karet bylo za phyrexiánskou manu, takže jsem tam mohl zařadit prakticky pětibarvu a jenom tři druhy základních zemí. Hrál jsem modrobílý balíček s třema horama na blesk a ničení artefaktů.
První hra ukázala, že to asi bude dost vyrovnané - nakonec ji sice Míra vyhrál (detaily nechám na něm, dělal si poznámky), ale neviděl jsem to vůbec tragicky. To bych ale nesměl podlehnout vábení Rulandy (i když ani ta nevysvětluje mouj celkovou ztrátu intelektu v dalších hrách). První takový kolaps přišel spolu s Chancellorem of the Spires, kterého jsem měl na úvodní ruce, ale zapomněl jsem ho Mírovi ukázat abych mu tak odemlel sedm karet. Nicméně ukázal jsem něco jiného, když jsem Míru stáhl na jeden život a přemýšlel, jak ho dorazit, protože spláchnul stůl černýma vratama Life´s Finale a pořád vykládal nějaké potvory a mně žádná ne a ne dorazit. Naštěstí jsem si líznul můj jediný blesk Volt Charge, který umí tři zranění buď do potvory nebo do hráče. Míra měl na stole nějakou ubohou jedna jedničku a jeden život, takže asi tušíte, co jsem si vybral jako cíl - ano, hádáte správně - tu potvoru. Po tomto rozhodnutí už jsem si nic nelíznul a prohrál jsem.
Prakticky kdykoliv jsem mohl nějak zvrátit hru nebo využít svých docela dobrých karet, tak jsem to buď zahrál špatně nebo radši neudělal vůbec nic. Příkladem může být karta Spellskite, o které jsem Míru poučoval už nad Rychtářkou, jak je výborná, že do sebe přeměruje všechny kouzla. Její praktické použití v mém podání pak vypadalo tak, že jsem si na ní přesměroval Mírův bílý polospacák Forced Worship a když mi jí Míra tím spacákem přikryl, tak jsem na tu kartu zapomněl a už jsem na ní nikdy nic nepřesměroval....
Výsledek 5:3 byl pro mě ještě milosrdný, ale už mě nějak přestává bavit prohrávat a obzvlášť vlastní blbostí. Nejhorší je, že lepší už to nebude...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama